JAKÝ POHYB JE VHODNÝ PRO NAŠI LYMFU?

Který pohyb je nejvíce prospěšný pro náš lymfatický systém ?

Často se mluví o lymfatickém systému ve spojení s otoky, těžkýma nohama nebo zadržováním vody.        Jenže lymfa není jen "odpadní systém" těla. Je to síť, která souvisí s imunitou, regenerací, únavou i celkovým pocitem lehkosti v těle.                                                                                                                                                  A na rozdíl od krve nemá vlastní pumpu jako srdce. Lymfa se pohybuje hlavně díky našemu pohybu, dechu a práci svalů.                                                                                                                                                                        Právě proto bývá jednou z nejlepších podpor lymfatického systému něco tak obyčejného, jako je PRAVIDELNÁ CHŮZE.. Ideálně přirozená, s vědomým dechem, bez tlaku na výkon. Když chodíme, svaly jemně působí na lymfatické cévy a pomáhají tekutině proudit dál. Tělo se doslova "rozpumpuje" přirozenou cestou. Velmi dobře funguje také plavání, protože voda vytváří jemný tlak na tkáně a zároveň nezatěžuje klouby. Podobně příznivě působí pomalá jízda na kole, tanec, jemné protahování, jóga nebo vědomé dechové techniky.                                                                                                                                                                            Pro lymfu totiž není nejdůležitější intenzita. Ba naopak. Mnohem důležitější je pravidelnost, plynulost, rytmus a schopnost těla střídat napětí s uvolněním.                                                                                                                    A právě tady se často dostáváme k zajímavému paradoxu dnešní doby. Spousta lidí má pocit, že musí jet naplno, jinak to "nemá cenu".                                                                                                                                 Jenže přetížený organismus bývá dlouhodobě stažený, ve stresu, tenzi a pod tlakem. A tělo, které je neustále ve střehu, neumí dobře regenerovat ani odvádět to, co už nepotřebuje. Ve staženém těle pro tok lymfy moc prostoru není .                                                                                                                                                         Někdy tedy není největší problém nedostatek pohybu, ale i to, že si neumíme dovolit pohyb bez výkonu. Lymfatický systém miluje přirozenost.                                                                                                              Hluboký dech.                                                                                                                                                    Houpavý pravidelný rytmus chůze.                                                                                                                        Rozevřený hrudník pro dech.                                                                                                                                Pohyb ramen a celých rukou.                                                                                                                                        Práci bránice.                                                                                                                                                          Obyčejné protažení po dlouhém sezení.

 I několik minut vědomého pohybu může být pro tělo větším přínosem než hodina cvičení ve stresu a se zatnutými zuby. A možná právě proto tolik lidí cítí úlevu v lese, v přírodě, kde je ten pohyb jaksi samozřejmě přirozený.                                                                                                                                                                          Ovšem pokud jsou přítomné výrazné otoky, lymfedém vyššího stupně, bolesti nebo zdravotní potíže, je vždy důležité hledat i jejich příčinu a případně vše konzultovat s lékařem.                                                                        Ale v běžném každodenním fungování bývají právě malé pravidelné kroky tím, co dělá největší rozdíl.            Protože tělo často nepotřebuje další tlak.                                                                                                                Potřebuje prostor, dech a pohyb, který mu dovolí znovu plynout